Orsec

Průvodce návrhem systému síťového videa - 1.část "Úvod"

IP CCTV Guideline – „Průvodce návrhem systému síťového videa“

Svět kamerových systémů se několik posledních let nezadržitelně mění. Měli jsme tu dobu analogovou, období hybridních technologií a aktuálně prožíváme intenzivní nástup tzv.“digitalizace“. Pokud bychom se ohlédli zpět a zamysleli se nad tím, ve kterém z období uplynulých 22 let bylo na zrealizovaný kamerový systém pohlíženo jako na bezpečnostní aplikaci v tom pravém významu, došli bychom k překvapivému závěru, že to bylo v létech 1991 až 1997.

Tato doba měla své standardy, které byly dány omezenými limity dostupné techniky a také zaběhnutými zvyklostmi předchozího režimu. Z dnešního úhlu pohledu budou špičkové technické parametry tohoto období - černobílá kamera s rozlišením kolem 380 řádků a 24 hodinový vzorkovací záznam (time lapse recording) obrazového signálu,  u většiny dnešních kamerových specialistů vyvolávat minimálně lehký úsměv na tváři a u laické veřejnosti zřetelný údiv.

Vynecháme-li, při návratu do těchto začátků komerčního nasazování kamerových systémů, cenovou nedostupnost jakékoli CCTV sledovací techniky a nebudeme-li se zabývat otázkou kdo a jak se o její realizaci mohl ucházet, zůstává nám tu ještě jedno téma – jedná se o „Systémové požadavky a přejímku zrealizovaného systému“.

Bez jakékoli nostalgie lze říci, že každý tehdy zrealizovaný kamerový systém, od prvotní myšlenky na realizaci - do spuštění plného provozu, byl řešen jako bezpečnostní aplikace. Minimálně v názvu řady norem, ČSN EN 50132 – „Poplachové systémy – CCTV sledovací systémy pro použití v bezpečnostních aplikacích“, které se touto oblastí zabývají se tento standard předpokládá i dnes.

ČSN EN 50132-1
Na obsah úvodního odstavce se můžeme dívat z několika úhlů pohledu a lze předpokládat, že každý člověk si vytvoří vlastní názor. Je tu však jedno téma, na kterém bychom se shodnout měli – když jsou pravidla hry, hraje se určitě všem lépe. A u kamerových systémů se od konce minulého století bez pravidel „hraje“ - i bezpečnostní trh řídí pověstná neviditelná ruka.

Málokterému z pamětníků dnes při realizaci poplachových systémů chybí zástupce investora (obdoba technického dozoru – standard z oblasti stavebnictví), který v rámci přejímky systému kontroloval a hodnotil nejen všechny stupně technické dokumentace a své závěry ověřoval s praktickou realizací, ale také osobně kontroloval každý instalovaný prvek a to včetně svorkovnic uvnitř kamerových krytů. Na druhou stranu všem chybí jistý referenční rámec, kterého by se mohli v podobných situacích držet.

Tímto rámcem pro obor měla být ČSN EN 50132-1 – „Poplachové systémy – CCTV sledovací systémy pro použití v bezpečnostních aplikacích – Část 1:Systémové požadavky. Měla by, ale není - přestože jejím hlavním cílem je napomáhat organizacím působícím v oblasti CCTV k dosažení kompletní a přesné specifikace sledovacího systému. Norma je v platnosti již rok, a ačkoli obsahuje informace, které by mohly kamerový trh narovnat a stabilizovat, tak o ni není zájem. A to i přes to, že do oblasti kamerových systémů oficiálně přinesla nové pojmy z oboru IP (např. - streaming, bandwidth, compression, GIF, JPEG, MPEG, storage area network), ICT (např. - backup, interleave format, interconnections, database, meta data, requirement, redundancy), ale i systémového managementu (např. - authentication, authorization, documentation, security grades).

Neobjevuje se v doprovodných textech u bezpečnostních studií, chybí v projektech a kromě posluchačů několika odborných konferencí o ní de facto nikdo neví – či spíše nechce vědět. Zvykli jsme si pracovat bez pravidel, dělat si s oborem co se komu líbí, žít bez regulace a vydávat komerčně spotřební techniku za profesionální bezpečnostní poplachové systémy. Vždyť i sama podstata bezpečnosti – „Certifikát shody podle certifikačního postupu NBÚ“ na systémy CCTV vychází při určení stupně zabezpečení převážně z požadavků nekamerové normy (ČSN EN 50131-1 ; Poplachové systémy - Poplachové zabezpečovací a tísňové systémy - Část 1: Systémové požadavky) a dvou zrušených kamerových norem neplatných od roku 2009 (ČSN EN 50132-2-1, respektive ČSN EN 50132-4-1 ; Poplachové systémy - CCTV sledovací systémy pro použití v bezpečnostních aplikacích - Část 2-1: Černobílé kamery a Část 4-1: Černobílé monitory). Navíc jako podklad a průkaz kvality pro toto posouzení slouží tzv.certifikace prováděná nad rámec akreditace. Jak by tedy jedna samotná norma mohla změnit naše zaběhlé zvyky? Jednoduše, stačí si ji přečíst a jejím obsahem se řídit v reálné praxi.

... konec 1.části

Michal Randa
Informační portál ORSEC